Vulkanické produkty ordovického stáří jsou na území Prahy daleko méně hojné než v západní části pražské pánve, kde byla mimořádně silná vulkanická činnost vázána na komárovské zlomové pásmo, šikmo protínající pánev a směřující od jejího jihovýchodního křídla k protilehlému křídlu severozápadnímu. Vulkanické horniny jsou na území Prahy soustředěny na dvě flexurní zóny paralelní s delší osou sedimentační deprese, oddělující centrální, rychle se zahlubující část pánve od křídelních partií, vyznačujících se podstatně menšími mocnostmi ordovických vrstev.

Vulkanismus na území Prahy je znám především ze šáreckého souvrství (llanvirnu), výjimečně i z bohdaleckého souvrství (svrchního berounu). Východně od Prahy (Úvalsko) byla zjištěna vulkanická činnost i v tremadoku (v třenickém souvrství).

V severní části Prahy tvoří vulkanická facie téměř souvislý pruh mezi Horní Libocí a Kobylisy; na levém břehu Vltavy převládají bazaltové tufy s karbonátovým nebo krevelovým tmelem, podřízeně se vyskytují bazalty a bazaltové mandlovce. Na pravém břehu Vltavy mezi Trojou a Kobylisy dosahuje vulkanická facie 40-50 m mocnosti a je tvořena jak produkty bazického tak i kyselého (hlavně křemen-porfyrového) vulkanismu. Kromě bazaltových tufů a tufitů s krevelovým tmelem obsahuje tam vulkanická facie i bazaltové aglomeráty a extruzivní brekcie křemenných porfyrů, které tvoří několik kompaktních lavic ve spodní části sledu. Dále odtud P. Röhlich (1960) uvádí těleso jemnozrnného bazaltu a bazaltový mandlovec.

V protilehlém křídle pánve je vulkanická činnost doložena na Úvalsku. Ta se projevila již na počátku tremadoku efuzí andezitu, jehož svrchní partie je mandlovcovitá. Dobře vrstevnaté andezitové tufy vystupují ve spodní části třenického souvrství (ve spodním tremadoku) západně od Úval. V jihovýchodním křídle pražské pánve byly rovněž zjištěny ostrohranné úlomky bazaltových tufů a tufitů v červenohnědých drobách arenigského stáří u Petrovic, které indikují slabou vulkanickou činnost v této části Prahy.

Bazaltové tufy se ojediněle vyskytují v souvrstvích mladších než jsou šárecké břidlice a to jako tenké vložky v dobrotivských břidlicích na Žižkově a v břidlicích vinických v Běchovicích.

Vulkanická činnost byla rovněž zaznamenána v bohdaleckém souvrství v podobě podpovrchových bazaltových intruzí v petřínských sadech. Kromě toho byly zastiženy výlevné bazalty ve spodní části bohdaleckého souvrství v Řeporyjích.

předchozí kapitola

obsah

vyhledávání

následující kapitola