Naše hlavní město a jeho okolí se těšilo vždy velké pozornosti odborníků ze všech odvětví geologie a s nimi souvisejících disciplín a to jak z hlediska čistě vědeckého, tak i ze zcela praktických důvodů. Bylo to dáno jednak velmi pestrým geologickým vývojem tohoto regionu, ale i potřebami využití území k dalšímu rozvoji města. Z těchto důvodů byly publikovány stovky prací, týkající se jak všeobecnějších, šíře pojatých studií o celém území Prahy, či jeho větší části (např. v podobě geologických map), tak i články či studie o zcela detailních problémech, zabývající se třeba jednotlivými paleontologickými lokalitami. Proto zde nemůžeme hodnotit všechny obory ani autory, zabývající se problematikou geofaktorů našeho hlavního města. Přesto si neodpustíme uvést alespoň abecedně pojatý výběr zástupců hlavních či jinak významných badatelů, z něhož vyplyne velké bohatství v literatuře zaznamenaných údajů o neživé přírodě na území Prahy a jejím okolí:

J. F. Babor, B. Balatka, J. Barrande, F. Bayer, F. Blažka, E. Bořický, B. Bouček, Z. Brunnerová, D. Březinová, M. Bukovanská, V. Cílek, A. J. C. Corda, S. Čech, J. V. Daneš, V. Dědina, F. Fiala, F. Fediuk, K. Feistmantel, O. Fejfar, A. Frič, A. Galle, J. Hanuš, V. Havlíček, M. Hazdrová, R. Helmhacker, R. Horný, J. Cháb, I. Chlupáč, J. J. Jahn, J. Kafka, B. Katzer, R. Kettner, M. Kleček, V. Klein, B. Klika, C. Klouček, E. Knobloch, O. Kodym st., J. Koliha, A. Kollert, J. Kořenský, J. Král, F. Králík, Z. Králová, J. Krejčí, J. Kříž, Z. Kukal, J. Kukla, A. Liebus, M. V. Lipold, V. Ložek, P. Lukeš, M. Marek, J. Mašek, R. Mikuláš, F. Němejc, O. P. Novák, J. Obrhel, J. Pešek, J. Perner, J. Petrbok, F. Počta, F. Pošepný, F. Prantl, R. Prokop, F. Prošek, A. Přibyl, C. Purkyně, P. Röhlich, R. Růžička, V. Rybařík, R. S. Schubert, J. Sládek, F. Slavík, L. Slavíková, J. Svoboda, R. Šimek, M. Šnajdr, J. Šolc, I. K. J. Štafl, P. Štorch, V. Vajner, J. Vaněk, M. Vavrdová, J. Velenovský, J. N. Woldřich, B. Zahálka, Q. Záruba, V. Zázvorka, V. Ziegler, F. X. M. Zippe, atd., atd. K tomu viz ještě výběr literatury z vysvětlivek k jednotlivým listům základních geologických map 1:25 a 50 000.

Foto 3/1. Pamětní deska zakladatele české geologie prof. Jana Krejčího. Původní verze z roku 1912 byla umístěna u bývalé vily pod Vyšehradem, reinstalovaná deska byla roku 1999 vsazena do vyšehradských hradeb. Foto I. Chlupáč

Území hlavního města Prahy a okolí bývalo zobrazováno během časů v geologických mapách různých měřítek (i náplní). Z nich alespoň ty nejdůležitější: J. Krejčí - R. Helmhacker (1868-1977) - 1:86 400; F. Počta (1902) - 1:200 000; O. Kodym - A. Matějka (1927) - 1:75 000; J. Svoboda - O. Kodym - F. Prantl (1951) - 1:25 000; V. Zoubek (1957) - 1:200 000; L. Urbánek (1957) - 1:200 000; J. Svoboda - I. Chlupáč - R. Horný - F. Prantl (1960) 1:25 000; R. Horný et al. (1964) - 1:200 000. Významný je také vydaný soubor několika desítek inženýrskogeologických map sestavených v měřítku 1:5 000 PÍDISem, Stavební geologií a Geologickým průzkumem (Geoindustrií IÚ n. p. v 60.-80. letech). Dále je to soubor 14-ti základních geologických map 1:25 000 z let 1983-1991 redaktorů: J. Chába, P. Havlíčka, V. Havlíčka, O. Holáska, J. Kovandy, F. Králíka, J. Kříže, J. Maška, J. Straky a J. Valečky a konečně mapy a části map 1:50 000 z let 1985-1992 redaktorů V. Havlíčka, O.Holáska, J. Maška, O. Kodyma ml. a M. Vejlupka. Součástí edice těchto základních (tj. přikrytých) geologických map 1:50 000 (vydaných Českým geologickým ústavem) jsou i další mapy stejného měřítka: půdní a půdně interpretační mapy, mapy ložisek nerostných surovin, geochemické reaktivity hornin, inženýrskogeologického rajónování, a konečně mapy hydrogeologické, geochemie povrchových vod, mapy geofaktorů životního prostředí:
a) významných krajinných jevů, b) signální mapy střetu zájmů. Listy Praha a Beroun jsou ještě vydané jako mapy odkryté a geofyzikálních indikací a interpretací.

Praha a její okolí byly vždy rovněž cílem četných geologických či paleontologických exkurzí, pro než byly vydány také průvodce: J. Krejčí (1847), F. Počta (1897), B. Bouček (1941), P. Röhlich - V. Náprstek - F. Fediuk (1957), V. Havlíček - R. Horný - I. Chlupáč - M. Šnajdr (1958), J. Svoboda - F. Prantl (1958), F. Fediuk - V. Náprstek - P. Röhlich - L. Smolíková (1963), I. Chlupáč (1988,1993, 1999), F. Fediuk (1996) a Kříž (1999). U příležitosti konání XXIII. Mezinárodního geologického kongresu v Praze v r. 1968 byly vydány v r. 1967 rovněž čtyři průvodci: M. Suk a kol. pro exkurze 7AC, I. Chlupáč a kol. pro exkurze 11AC, V. Šibrava a kol. pro exkurze 25AC a B. Bouček pro exkurze 30AC.

předchozí kapitola

obsah

vyhledávání

následující kapitola