Projekt ATEM - Aktualizace 2000

Od roku 1996 pokračuje projekt ATEM ve dvou základních směrech:

• pravidelné emisní i imisní aktualizace ve dvouletých cyklech, které umožňují průběžně sledovat vývoj znečištění ovzduší v Praze v delším časovém období


• zpracování variantních modelových výpočtů, tj. hodnocení vlivu všech aktuálních a předpokládaných změn v území na kvalitu ovzduší (např. teplofikace a plynofikace území, změny v dopravě, nové technologie výroby apod.)

Podrobná chronologie projektu ATEM

Cílem průběžných aktualizací projektu je nejen podávat pravidelné informace o vývoji kvality ovzduší na území města, ale současně i připravit podklady pro hodnocení změn v území pomocí variantních modelových výpočtů (VMV).
Tímto způsobem umožňuje systém ATEM propojení aktuálních informací o emisní bilanci zdrojů znečištění i celkovém imisním zatížení území (tzv. imisní pozadí) s účinnými nástroji pro vyhodnocení dopadů investičních a koncepčních záměrů i nápravných opatření na kvalitu ovzduší.

Celkově byly v rámci Aktualizace A3-00 vyhodnoceny vstupní údaje pro 6 419 bodových, plošných a liniových zdrojů a dálkový přenos znečištění ze 76 okresů ČR a zahraničí.
Zdroje znečištění ovzduší jsou v projektu ATEM rozděleny do 6 skupin, přičemž je respektováno dělení zdrojů podle velikosti a podle druhu (liniové, bodové, plošné). Skupiny 1 - 3 reprezentují zdroje na území Prahy, skupiny 4 - 6 mimopražské zdroje znečištění ovzduší:

1. skupina:

392 velkých stacionárních zdrojů (komínů) znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy

81 středních zdrojů na území Prahy (REZZO 1)

2. skupina:

1982 plošných zdrojů na území Prahy (souvislá obytná zástavba)

3. skupina:

3426 liniových úseků na území Prahy (automobilová doprava)

318 významných křižovatek

161 speciálních zdrojů (terminály MHD, autobusová nádraží, čerpací stanice PHM)

6 portálů a výduchů z tunelů (Strahovský a Letenský tunel)

4. skupina:

38 významných stacionárních zdrojů na území Středočeské aglomerace

5. skupina:

15 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů ze vzdálených oblastí ČR

6. skupina:

transfery (přenos znečištění, imisní pozadí ze 76 okresů ČR a zahraničí)

V průběhu projektu ATEM dochází ovšem postupně k dílčím změnám, jejichž cílem je zvýšit přesnost a aktuálnost použitých dat. V předchozí úrovni (A2-98) byla všechna vstupní data vyhodnocena v novém digitálním modelu terénu, s jehož pomocí byly upřesněny nadmořské výšky referenčních bodů a zdrojů znečištění i podélné sklony silničních úseků.
Při zpracování Aktualizace 2000 byla především zkrácena celková doba zpracování, což má významný přínos pro aktuálnost vypočtených hodnot. Současně byly provedeny úpravy souboru vstupních dat (převzetí detailních podkladů Územního energetického dokumentu, upřesnění rozsahu plynofikace, nová síť silničních úseků, rozšíření počtu křižovatek atd.).

Vyhodnocení imisní situace v Praze je provedeno v rozsáhlém souboru 8 647 referenčních bodů.
Referenční bod (RB) představuje místo v území, ve kterém jsou vypočteny charakteristiky znečištění ovzduší pro jednotlivé druhy znečišťujících látek. Hustá síť bodů má pro uživatele mimořádný praktický význam, neboť k těmto bodům jsou vztaženy všechny výsledky modelových výpočtů (krátkodobé a průměrné roční koncentrace, příspěvky po sektorech, podíly zdrojů na celkovém znečištění, celkem 19 souborů) a jsou tedy základní informační jednotkou o imisním zatížení v území.
Referenční body základní sítě projektu ATEM jsou rozmístěny v pravidelné síti 300 x 250 m, která rovnoměrně pokrývá celé území Prahy. Při detailním hodnocení menších území v rámci variantních modelových výpočtů zahušťujeme základní síť RB podrobnější sítí (125 × 150, 100 × 100 nebo 50 × 50 m dle rozsahu zájmového území).

Pro účely vyhodnocení výsledků modelových výpočtů jsou referenční body rozděleny do 160 oblastí. Hodnocení kvality ovzduší v oblastech umožňuje porovnat průměrné imisní zatížení v různých částech Prahy (např. Břevnov, Krč, Suchdol, Modřany, Libuš apod.).
Při prezentaci výsledků používáme rozdělení 160 oblastí do 15 základních skupin (A - O). Pro každou skupinu byla vybrána vždy jedna oblast jako "reprezentant skupiny" (obr. 1).

Obrázek 1: Rozdělení 160 hodnocených oblastí do 15 reprezentativních skupin

Veškeré vstupní údaje a výsledky modelových výpočtů zpracovány v geografickém informačním systému (GIS). V rámci projektu ATEM je GIS považován za hlavní nástroj, který umožňuje zpracování, shromažďování, ověřování a archivaci dat s možností následného propojení do dalších informačních systémů města. Pomocí GIS může zpracovatel i uživatel např. sledovat a hodnotit zdroje znečištění i stav kvality ovzduší v dané lokalitě, určit oblasti, kde může docházet k překračování imisních limitů, získávat údaje pro posouzení dlouhodobých dopadů znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel apod.

Zpět