Vody

Hydrologickou dominantou Prahy je nejdelší česká řeka - Vltava. Délka jejího toku je 430,2 km, plocha povodí 28 090 km², průměrný průtok u ústí 149,9 m³/s. Plocha povodí pod soutokem s Berounkou a tedy již na území Prahy je 26 689,12 km² a průměrný dlouhodobý průtok 147,5 m³/s. Z těchto údajů vyplývá, že tato řeka byla a je rozhodující pro utváření krajiny i přírodních poměrů. Velmi výrazně se uplatňovaly především povodně, při kterých byla občas zaplavena značná část města, vznikaly nové ostrovy a některé naopak zanikaly.

Mapa vodních toků a vodních ploch v Praze (podle podkladů IMIP)

Za historickou (stoletou) povodeň je zpravidla označován vyhodnocený průtok v Praze dne 6. září 1890 a to 3 975 m³/s (při dosažení vodního stavu 506 cm).

Druhým největším tokem na území Prahy je řeka Berounka. Ústí zleva do Vltavy v Lahovicích. Má délku toku 139,1 km a plochu povodí 8861,4 km². Průměrný průtok u ústí je 36 m³/s.
Ačkoli je Vltava největším pražským tokem, teče v blízkosti Prahy i Labe a s. a sv. část města je odvodňována Mratínským, Vinořským a Jirenským potokem do Labe.
Na území Prahy je přes 70 potoků, přičemž délka jejich toků přesahuje 300 kilometrů a mají povodí o ploše 616 km² patřící k Vltavě a povodí o ploše 100 km² spadající k Labi. Na levém břehu Vltavy je 33 potoků v délce 100 km a na pravém 42 v délce 200 km.

Z významnějších potoků můžeme uvést:
Botič - pramení u Křížkového Újezdce v okrese Praha-východ, má délku toku 33,5 km a plochu povodí 134,85 km²
Dalejský potok (někdy též Prokopský) pramení v Chrášťanech v okrese Praha-západ, má délku toku 13,5 km a plochu povodí 36,8 km²
Jirenský potok - pramení v Horních Počernicích, má délku toku 11,8 km a plochu povodí 32,8 km²
Kunratický potok - pramení ve Vestci u Jesenice v okrese Praha-západ, délka jeho toku činí 14,8 km a plochu povodí má 31,6 km²
Mratínský potok (v horním toku též nazýván Ďáblický) - pramení v Ďáblicích, ústí přímo do Labe, má délku toku 15,22 km a plochu povodí 74,4 km²
Pitkovický potok - pramení u Předboře v okrese Praha-východ, má délku toku 14,3 km a plochu povodí 31,4 km²
Radotínský potok - pramení u Ptic v okrese Praha-západ, má délku toku 22,6 km a plochu povodí 68,5 km²
Rokytka - pramení u Tehovce v okrese Praha-východ, délka toku 36,2 km,plocha povodí 140 km²
Říčanský potok (též Říčanka) pramení u Tehova v okr. Praha-východ, délka toku 21 km, plocha povodí 37,5 km²
Šárecký potok - pramení u Chýně v okrese Praha-západ, délka toku 19,5 km, plocha povodí 62,9 km²
Únětický potok - pramení u Kněževsi v okrese Praha-západ, délka toku 13,4 km, plocha povodí 47,6 km²
Vinořský potok - pramení ve Kbelích, má délku toku 12,9 km a plochu povodí 40,52 km²

Z uvedeného přehledu vyplývá, že nejvýznamnějším pražským potokem je Rokytka. I drobnější potoky však mají velký význam jak díky tomu, že dotvářely krajinný obraz Prahy, tak i díky vytváření specifických biotopů jednotlivých lokalit i ovlivnění mikroklimatu v jejich okolí.
Krajinotvorným prvkem jsou i vodní nádrže, tj. rybníky, rekreační a jiné nádrže. Nejznámější jsou rekreační přehradní nádrže Hostivař na Botiči a Džbán na Šáreckém potoce.
Hostivař - nádrž na potoce Botič na jv. okraji Prahy. Zemní sypaná hráz 16 m vysoká, délka v koruně 110 m. Vodní plocha měří 43,8 ha, max. hloubka 12 m, stálý objem nádrže 1,34 mil. m³, celkový objem 2,13 mil. m³. Délka vzdutí 2,6 km, max. hladina na kótě 249,00 m n.m. Využíváno pro rekreaci, koupání a sportovní rybaření. Dokončeno v roce 1962. Plocha povodí k hrázi nádrže činí 94,8 km². Průměrný roční průtok stanoven v hodnotě 0,350 m³/s.
Džbán - vodní nádrž na Šáreckém potoce ve Vokovicích. Zemní hráz je v koruně dlouhá 75 metrů, vysoká 8,5 m. Plocha měří 18 ha. Celkový objem zadržené vody 0,443 milionu m³, maximální hloubka 7,5 m, délka vzdutí 0,8 km. Nádrž je využívána pro rekreaci, koupání a sportovní rybaření.
Počernický rybník na Rokytce se nalézá na východním okraji Dolních Počernic. Rybník má plochu 17 ha, je průtočný, určen k rekreaci (ke koupání). Plocha povodí k hrázi je 87,1 km². Průměrný roční průtok stanoven v hodnotě 0,276 m³/s. Zemní hráz dlouhá 360 metrů a vysoká 5,2 m. Největší pražský rybník.
Podleský rybník na Říčanském potoce v Uhříněvsi je s plochou 14,14 ha druhým největším rybníkem v Praze, má objem zadržené vody 355 000 m³. Hráz je dlouhá 200 m a vysoká 5 metrů.

Význam vodních toků a nádrží dokládá i to, že většina pražských přírodních parků má jako přirozenou osu některý vodní tok a také to, že právě v údolí vodních toků se nachází mnohé z pražských chráněných území. O tom však podrobněji v dalších oddílech.

Na závěr se zmiňme o teplotním režimu Vltavy. Ten byl výrazně změněn vybudováním Vltavské kaskády. Zvláště její poslední stupeň - přehrada ve Vraném vypouštěním spodní vody ovlivňuje teplotní režim - v létě vodu ochlazuje, v zimě otepluje. To se samozřejmě nelíbí rekreantům a nakonec ani mládeži, protože v zimě Vltava většinou nezamrzá, což má dopad na provozování zimních sportů. Na druhé straně tento fakt vedl k tomu, že se z Vltavy v Praze stalo velmi důležité zimoviště ptáků.

Letecký pohled na rybníky a vodní nádrže v okolí Milíčova. V pozadí vodní nádrž Hostivař, která představuje největší vodní plochu Prahy

Významné místo v PP Hrnčířské louky zaujímá soustava rybníků, které přispívají k vhodnému vodnímu režimu CHÚ

Na svazích Petřína vyvěrá řada pramenů

OBSAH