48 - Přírodní památka Petřínské skalky

Horní úsek svahů Petřína v těsné blízkosti vrcholové plošiny. Území se rozkládá od horní části Kinského zahrady přes Petřínské sady a Seminářskou zahradu až ke Strahovskému klášteru. K.ú. Malá Strana, Hradčany - Praha 1, Smíchov - Praha 5. V: 10,55 ha, n.v.: 300-340 m. Z: vyhláška NVP č. 5/1988 Sb. NVP ze 4.7.1988.

Strmé okrajové svahy Petřína s výchozy svrchnokřídových pískovcových skalek typu skalního města a skalními hranami krytými lesním porostem.

Na převážně šikmo ukloněných ordovických břidlicích (hlavně vrstvy zahořanské a břidlice králodvorské) spočívají diskordantně usazeniny útvaru křídového, tvořící temeno Petřína - cenomanské jílovce a pískovce a výše písčité slínovce a spongility (opuky) souvrství bělohorského (spodní turon). Ve středověku se z limonitizovaných pískovců pražením získávalo železo a podle jedné teorie název Prahy vyplývá právě z této středověké výroby. Víceméně horizontálně uložené křídové horniny narušeny gravitačními rozsedlinami (Petřínská propast). Půdní poměry jsou složité, od nevyvinutých půd přes pararendziny a kamenité hnědé půdy až k hlubším písčitohlinitým a lokálně oglejeným půdám na úpatí svahu.

Přes dlouhodobé sadové úpravy mají lesní porosty přirozený ráz a odpovídají rekonstruovaným jednotkám kyselé doubravy v horních partiích svahu a černýšové dubohabřiny ve střední části svahu. Z význačných rostlinných druhů se zde vyskytuje oměj vlčí, lilie zlatohlávek, okrotice bílá, sasanka hajní a pryskyřníkovitá, dymnivka dutá ap. Ostrůvky acidofilních doubrav s konvalinkou májovou, staré duby na pískovcové hraně.

Z hmyzí říše např. bezkřídlí nosatečci Acalles camelus a A. hypocrita, kteří dokazují kontinuálnost zdejšího lesa i uvnitř středověkých hradeb, z terikolních nosatcovitých dále druhy Otiorhynchus porcatus, Brachysomus echinatus a Barypeithes mollicomus. Starobylost a přirozenost suťového lesa dokazuje i přítomnost některých "pralesních" druhů brouků ze skupiny kyjorohých, např. Cicones undulatus , z brouků listorohých vzácný hnojník Aphodius obliteratus a zákonem chráněný náš největší brouk roháč. Hnízdí zde mj. puštík obecný, dále rehek domácí, budníček menší, kos černý, drozd zpěvný a pěnkava obecná. Ze savců je běžný ježek západní, netopýr večerní, netopýr ušatý a snad i další druhy, veverka obecná, hojný je plch velký, často se zatoulá zajíc polní.

Je zde mozaika lesních typů - na horní hraně zakrslé doubravy, ve svazích habrové doubravy, na úpatích místy vlhké habrové doubravy. Území bylo součástí parkových částí zahrad, vždy však mělo charakter zapojených lesních porostů. Staré duby trpí v posledních letech tracheomykózou.

Reliéf narušen těžbou pískovců, podzemními štolami a různými úpravami (umělé jeskyně). Je třeba podporovat přirozenou obnovu. Území má rekreační význam (součást petřínských parků). Tomu je podřízeno hospodaření v CHÚ.

Hašková (1986), Kubíková (1990), Ziegler (1994)

V PP Petřínské skalky vytvářejí svrchnokřídové pískovce zárodky skalního města

Kořeny stromů mají v pískovcovém terénu velmi náročné úkoly

Chráněná území

OBSAH